Původ šachu

Šach nebo také hra v šachy je desková hra, která představuje boj dvou armád. Vznikla zdokonalováním deskových symbolických her, jež byly známy již starým Egypťanům několik tisíciletí před naším letopočtem. Lze právem usuzovat, že šach vznikl v Indii (v oblasti Tibetu) asi v 5. století našeho letopočtu. Z Indie se záhy rozšířil do sousedního Íránu (asi v 6. století) a odtud do Arábie (v 7. století). Arabové byli proslulými znalci šachu: velmi cenné jsou rukopisy arabských šachových partií a úloh z 9. a 10. století.
Do Evropy se šířila znalost šachu třemi cestami: přímou cestou (obchodními výpravami) do Ruska mezi 6. a 9. století, stejným, způsobem i do jihovýchodní Evropy a hlavně po vpádů Arabů (Maurů) do Španělska (v 10. století). Ze Španělska se hra rozšířila v krátké době do celé západní Evropy. O vzniku šachu bylo napsáno mnoho zajímavých legend. V nich jsou však hlavně pokud jde o dobu vzniku značné rozpory, a proto je jejich věrohodnost velmi pochybená.

Podstata šachu

Pro velkou masu neorganizovaných šachistů je šach především příjemnou a osvěžující zábavou - hrou. V turnajové hře však převládají prvky sportovní, neboť šachové soutěže lze plně srovnávat se soutěžením i v nejrozšířenějších fyzických sportech. Právem se mluví o šachu jako o sportu, neboť není rozhodující, že v šachovém boji dochází především k nasazení duševních sil. I zde hraje prvořadou roli zdravotní stav a fyzická odolnost a připravenost závodníka.
Šach je vysoce ceněn především pro své vynikající výchovné hodnoty. Pomáhá rozvoji logického myšlení, vynalézavosti, soustředění pozornosti a myšlenek, samostatnému rozhodování a učí nás vytrvalosti a plánovitému postupu. Je výborným doplňkem pro výchovu mládeže a doporučovaným doplňkovým sportem pro fyzicky namáhavé sporty. Pro tyto hodnoty se rozšířil po celé zeměkouli a stal se významnou složkou kulturního života lidstva.